Apollon bůh slunce 538451 

Byl synem nejvyššího boha Dia a jeho sestřenice a milenky Létó a dvojčetem bohyně lovu Artemis. Z jeho četných příjmení se nejčastěji používá Foibos, což znamená „zářící“. Stal se bohem umění světla, slunce, ochráncem života a řádu a neomylným střelcem a věštcem. Byl nejkrásnějším bohem řeckých mýtů. Jaro a léto trávil v Delfách, které sám založil, ale na zimu odjel na svém voze taženém labutěmi do země Hyperborejců, kde si užíval věčného jara. Byl vůdcem Múz, bohyň krásného umění.
Ostatní bohové na něj často žárlili a měli proč. Spolu se svou sestrou Artemis byl miláčkem Dia a ve hře na lyru ho nikdo nepředčil. Dokonce i zuřivého boha války Área jeho píseň zklidnila.
Lidé ho ctili, protože slunce a světlo dává život, a protože byl původcem krásy a harmonie. Chránil je ve válkách, léčil v nemocech, dobro odměňoval a zlo odplácel. Jeho neomylné trestající šípy přinášeli mor. Prostřednictvím Pýthie v Delfách a Sybil v ostatních věštírnách vykládal lidem Diovu vůli. V Trójské válce Apollón velmi pomohl Trójanům, především tím, že řídil směr šípu, který zavraždil největšího achajského siláka Achillea.
Jako každý bůh měl mnoho milenek a potomků. Např.: s múzou Kalliopé měl slavného pěvce Orfea, nymfa Korónis mu porodila boha lékařství Asklépia a syna Aristraia měl s nymfou Kyrénou. Podle jedné z verzí byl Apollón otcem boha sňatku Hyména. Jeho matkou byla jedna z múz Kalliopé, Úranie nebo Terpsichoré.